[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Malému je 9 měsíců. Před měsícem začal ze dne na den naprosto odmítat denní kojení, napil se jen těsně před usnutím, a pak k ránu. Určité náznaky odmítání jsme překonávali už před 4 měsíci, ale tehdy se to povedlo. Nyní se však odstavil úplně, mateřské mléko je ochoten vypít pouze z hrníčku. Lékařka mě uklidnila, že to tak některé děti mají, ať kojení ještě nějakou dobu nabízím, hlavně večer, ale ať ho rozhodně nenutím. Mě je vše moc líto, ráda bych kojila alespoň rok a půl.“ (Anna, dvě děti)
Nešťastná maminka v tom není sama, některé děti se zkrátka odmítnou řídit doporučeními Světové zdravotnické organizace a klidně se odstaví sami. Vy se trápíte, studujete knihy, internet, odborníci i laici vám poskytují zaručené rady, jen dítko je spokojené.
Nejčastějším obdobím kdy u některých dětí dochází k tzv. bojkotu kojení je věk mezi 3. a 4. měsícem. V případě správného přístupu k problému se však na rozdíl od úplného odmítnutí kojení jedná o situaci přechodnou. Bojkotující mimiko je během kojení nespokojené, odtahuje se od prsu, kroutí se, prohýbá do záklonu, pláče. Po několika takových epizodách bývá přiložení takřka nemožné. Odborníci se domnívají, že v těchto situacích velmi pravděpodobně došlo ke změně v toku mléka, které dříve teklo takřka samo, bez velké námahy děťátka.
Nyní je však jeho tok slabší a získání požadovaného objemu mléka je pro děťátko náročnější. Po nenadálé změně je miminko dezorientované, frustrované, jednoduše naštvané, proč mléko najednou teče jinak. Přechodný bojkot kojení však může mít samozřejmě i jiné příčiny; jak se v konkrétní situaci zachovat, nejlépe poradí laktační poradkyně (seznam na www.kojeni.cz) nebo třeba Horká linka kojení tel. 261 082 424, stručné pokyny najdete na www.kojeni.cz/texty.
Rozlišit tzv. bojkot kojení od skutečného odmítnutí kojení jako takového není vůbec jednoduché, nicméně k definitivnímu odmítnutí dochází spíše u starších kojenců (batolat atd.). Nicméně v obou případech budete stejně ještě nějakou dobu nenásilně zkoušet, zda si dítko svůj negativní přístup nerozmyslí. Pokusíte se zapátrat po zdravotních příčinách (vašich i dítka), budete se snažit kojit v klidu a v pohodě a hlavně v noci.
Možná trochu uklidníte nabitý denní program, zkusíte změnit polohu při kojení a mléko budete často ostříkávat, abyste zachovala a stimulovala jeho tvorbu. Váš pediatr, nebo laktační poradce a také vaše vlastní intuice vám napoví, jak dlouho ve snažení pokračovat. Pokud se dítko samo odstaví a vy mu nechcete dávat mléko umělé, nezbývá vám, než odstříhávat a mléko zkusit podávat v nádobě, kterou malý kulinář akceptuje.
Toť otázka, na kterou jednoznačná odpověď neexistuje. Teoretických příčin může být mnoho. Například miminko s jasným kulinářským názorem začne naprosto jednoznačně preferovat příkrmy a lžičku – kojení je moc pracné a nezajímavé. Někdy je zase právě miminko prvním zvěstovatelem dalšího těhotenství jeho maminky – některé děti v době těhotenství matky její mléko odmítají.
Podobná situace nastává i v době objevení první menstruace po porodu, tento stav může být přechodný, nebo klidně trvalý. Některé nešťastníky zase trápí růst zoubků natolik, že jejich naběhlé dásničky nechtějí při kojení naprosto spolupracovat a nevole jim pak zkrátka vydrží. Jiné děti zase objevily svět a kojení je brzdí v „rozletu“a bere čas. Škoda, že miminka neumí mluvit, možná by se s námi o své důvody podělila.