[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Rodiče se už tradičně dělí na dva tábory. Jeden představují ti, kteří tvrdí, že děti jsou mimořádně přizpůsobivé a zvládnou prakticky cokoli. Proti nim stojí rodiče, kteří plánují cesty s maximálním ohledem na malé potomky a svá vlastní cestovatelská přání odsouvají na neurčito. Nedá se říci, zda je to které ze stanovisek správné, nebo špatné, a vlastně ani nezáleží na tom, ke kterému táboru patříte. Protože ať už se balíte k babičce do Třeboně nebo na tři týdny do Austrálie, stejně budete řešit při cestování s dětmi totožné problémy: nudu, rozhoupaný žaludek, sourozenecké hádky i nezbytnou otázku „Kdy už tam budeme?“ Čím pečlivěji se ale na cestu připravíte, tím pohodovější průběh bude mít.
V první řadě vysvětlete dětem, co je čeká. Nelžete jim o délce cesty a neříkejte, že bude trvat jen chviličku, když předem víte, že půjde o několikahodinovou záležitost. Jejich zklamání by ještě umocnilo nepohodlí z cesty a netrpělivost. I když vám možná připadá, že pro děti je informace o délce cesty nepodstatná, ukazujete jim tak, že je berete vážně, a dáváte jim možnost připravit se na dlouhou cestu psychicky.
Úplně malým dětem, které ještě nemají pojem o čase, můžete délku cesty přiblížit například v poměru k jejich oblíbené pohádce. („Trvá to tak dlouho, jako kdyby ses třikrát podívala na Elsu.“)
Povídejte si s dětmi o tom, co všechno je v cílové destinaci čeká, jaké výlety a aktivity budete společně podnikat. Když budou mít před sebou jasný cíl a budou se moci těšit na konkrétní věci, bude jejich motivace ke zvládnutí cesty mnohem větší.
Mezi největší strašáky rodičů patří už tradičně cesta letadlem. Na rozdíl od cesty autem nemůžete dělat přestávky, dítě se dost těžko může proběhnout, a navíc musíte čelit káravým pohledům spolucestujících, když se vám nepodaří zvládnout dětské emoce.
Většinou se také rodiče před první cestou letadlem bojí možných zdravotních komplikací: „Létání je spojené s poklesem tlaku vzduchu a rizikem nedokysličení mozku. Dobré je, že v tomto jsou děti ještě odolnější než dospělí.
Dokonce i novorozenci jsou vůči hypoxii odolnější než organismus dospělých. Jsou totiž přirozeně připraveni na zátěž provázející porod, který je někdy spojený s částečným nedostatkem kyslíku u dítěte,“ uvádí letecký lékař David Melechovský.
VIDEO: Co všechno musíte zkontrolovat před jízdou autem s dětmi?
Ať už se chystáte letět na dovolenou s malým či odrostlejším potomkem, dobře si cestu rozmyslete v době, kdy se vaše dítě potýká s virózou (včetně té odeznívající):
„Sliznice nosohltanu otéká, uzavírá vchod do Eustachovy trubice a vyrovnávání tlaku ve středouší se může stát nemožným. Cestující s virózou včetně malých dětí mohou trpět až šokující bolestí uší a může dojít k perforaci bubínku. V případě bolestí uší nebo dutin použijte nosní kapky proti otoku sliznic.
Zmenšením otoku se uvolní průchody do Eustachovy trubice a do vedlejších nosních dutin, tlak v dutinách se vyrovná a bolest odezní,“ radí David Melechovský.
„Je úplně jedno, jestli jedeme autem nebo letíme letadlem, ale můžu se vsadit, že do půl hodiny se začne ze zadního sedadla ozývat: "Mami, mě bolí bříško. Mami, mně se chce blinkat."
Na delší cesty už si netroufnu vyrazit bez dostatečné zásoby igelitových pytlíků. U staršího syna někdy pomáhají žvýkačky, ale dvouletý Matýsek ještě žvýkat neumí a cestování s ním je docela utrpení,“ říká dvaatřicetiletá Lenka.
Děti jsou bohužel na kinetózu neboli cestovní nevolnost mnohem citlivější než dospělí, a s touto nepříjemnou komplikací se tak potýká řada rodičů.
„Neobvyklé a neočekávané pohyby letadla ve všech třech osách vůči zemi vyvolávají nezvyklý rozpor mezi předpokládaným chováním okolního prostředí a realitou.
Protože dětský mozek nemá dostatečnou zkušenost, takovou situaci vyhodnocuje jako otravu jedem, snaží se dětem vyprázdnit žaludek a způsobuje jim útlum. Kinetóza je přirozená obranná reakce těla na nepřirozené chování prostředí,“ vysvětluje letecký lékař David Melechovský.
Je-li to jen trochu možné, posaďte dítě v letadle k oknu (ideálně mezi křídly, kde jsou nejmenší otřesy) a do auta pořiďte tak vysokou autosedačku, aby se mohlo dívat z okna (jestli si můžete vybrat, umístěte ji za sedačku řidiče).
Kinetóza totiž vzniká za situace, kdy se dítě dívá na nepohybující se objekt a zrak ho tedy přesvědčuje, že je vůči zemi v klidu. Jenže letadlo nebo auto se pohybují, působí setrvačné síly a rovnovážné ústrojí to cítí. Takže dojde k onomu rozporu, který mozek vyhodnotí jako otravu a brání se proti ní.
Právě z toho důvodu byste dětem, které kinetózou trpí, neměli nabízet na cestu knihu, tablet ani DVD přehrávač. Jejich sledování cestovní nevolnost jen umocní.
A když to bez pohádek nejde, pouštějte je na CD nebo DVD a přehrávač umístěte ve směru jízdy na přední sedadlo, aby se ratolesti dívaly dopředu ve směru jízdy. Starším dětem potom můžete podat některý z léků, které cestovní nevolnost tlumí. Klasikou je například Kinedryl, který má zároveň i tlumivý efekt a může dítěti pomoci dlouhou cestu lépe přečkat.
Jestliže cestujete delší dobu autem, naplánujte cestu tak, abyste mohli přibližně každé dvě hodiny zastavit a nechat dítě proběhnout. Spousta větších parkovišť (zejména v zahraničí) je už vybavena prolézačkami, na kterých si děti mohou protáhnout nohy.
Pro všechny případy si s sebou přibalte míč nebo frisbee. Děti se zabaví, uvolní přetlak z dlouhého sezení a vy budete za volantem také svěžejší. U mladších dětí, které ještě spí přes den, se můžete pokusit zorganizovat cestu tak, aby se překrývala s obvyklou dobou jejich spánku.
Nicméně zatímco některé děti spí v autě bez nejmenších problémů, pro jiné je nezvyklá situace natolik adrenalinová, že spánku úspěšně vzdorují. Při chystání svačinek potom volte raději lehká a lehce stravitelná jídla (třeba nakrájenou zeleninu a ovoce). Mastná nebo příliš sladká jídla, která zatěžují trávení, mohou zhoršit průběh kinetózy dítěte.
Video: Podle čeho si vybírat zmrzlinu?