[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je to už dávno, kdy byla obezita spojovaná jen s dospělou populací. V dnešní době si snad už nikdo z rodičů nelže do kapsy a ví, jak riziko obezity obchází i kolem dětského pokojíku jejich potomka. Je důležité ale vědět, jak se zbavit obav i předejít následným zdravotním problémům. Podle psychologů má totiž na stav dítěte – a to, jestli tlusté bude, nebo ne, mnohem víc faktorů, než jen nezdravé večeře.
Eliška Vreštiaková, výživová poradkyně z webu www.budkrasna.cz potvrzuje, že nové výzkumy zahraničních univerzit poukazují i na to, že děti, u kterých je diagnostikován syndrom ADHD jsou obezitou ohrožené mnohem víc, než děti, které tuto diagnózu nemají. Stejně tak děti, jejichž rodiče jsou v rozvodovém řízení, mají tendenci k tloustnutí vyšší, než jejich vrstevníci, kteří žijí v celistvé rodině. V neposlední řadě má vliv na obezitu potomka zdravotní stav otce – tedy jak obézní je on, vyšší, než to, jak vypadá maminka.“
Ředitelka mateřské školky Pelíšek, Ilona Kubínová ještě dodává: „Kromě toho má na kondici dítěte také vliv dostatek spánku a jeho kvalita. „Rodiče si mnohdy ani neuvědomují, jak moc mohou svým životním stylem dítěti ublížit, ale je faktem, že dospělácké problémy mají přímý vliv i na zdraví dítěte, takže je dobré vždy začít u sebe. Třeba jen proto, že tím pomůžete dítěti.“
Na úvod něco statistiky: Dětských a adolescentních metráčků, špekáčků a boubelek přibývá. Nejnovější statistiky i postřehy pediatrů mluví jasně – s nadváhou nebo obezitou má v České republice problémy až třetina dětí a mladistvých. Naštěstí už dnes hodně rodičů neodbude problém svého potomka mávnutím ruky: „On z toho přece vyroste“. Tuto větu snad slyšel každý, kdo chodí do míst, kde se sdružují děti a jejich zákonní zástupci. Naděje však většinou zůstanou nevyslyšeny.
Až 40 % obézních dětí a 80 % „špekatých“ dospívajících si nepěkné a hlavně nezdravé kilogramy přenesou do dospělosti. Problém ale je, že málokdo si dokáže v hlavě přerovnat, že dítě je jen jeho odrazem a pokud tloustne dítě, má nedostatek lásky od rodičů, cítí se frustrované ve škole, apod.
Populace našeho věku si podle psychologů zvykla problémy zajídat a dělají to tak i děti. Takže v zásadě nejde o jídlo, ale o to, co se dítěti honí v hlavě. Kubínová vysvětluje: „Jak na něj působíte vy se svým partnerem, jak ho ovlivňuje parta kamarádů…Jestli nechcete, aby se vaše dítě stalo terčem posměchu, aby neskončilo jako morous zalezlý nad facebookem ve svém pokojíku, jednejte dřív, než bude pozdě. Nejlepší obranou proti budoucím zdravotním i sociálním komplikacím spojených s hmotností je prevence. Návyky zdravého životního stylu je nejlepší si osvojit v dětství. A vůbec, co vaříte dnes k večeři, a najdete si chvilku se svým dítětem mluvit, probrat, co se děje v jeho životě? Pokud ne, nedivte se, že popadne chipsy, colu a stáhne se k facebooku. Tam ho alespoň někdo, byť virtuální, poslouchá…"
Vreštiaková dodává: „Děti, které se necítí milované, nevyznají se ve světě, který je obklopuje, nemají prostor pro komunikaci s rodiči, takové trpí obezitou častěji, než děti, které jsou v pohodě.“
Je to jednoduché. Uklidňujete si nervy kouskem čokolády, servírujete pravidelně dortíky a vaříte hutné a tučné omáčky se šlehačkovým základem? Místo vycházky do lesa si pustíte televizi, výtahem jezdíte i do prvního patra, protože jinak se zadýcháte? Nemluvíte o denních zážitcích, a pokud ano, výhradně nadáváte. Na systém, kolegy, prodavačku v obchodě? A zvažujete, stejně jako dalších padesát procent vdaných žen rozvod, protože vám partner leze po letech soužití na nervy? Stresujete dítě tím, že před ním na jeho druhého rodiče plivete špínu? Pozor, varuje Kubínová: „Dítě od kočárku vás sleduje bystrýma očima, a co děláte vy, zapíše si do mozečku a jednou tuto informaci z harddisku vytáhne. A použije. Jako zbraň proti sobě!“
Pokud si myslíte, že to není pravda, máme pro vás zpověď jedné nešťastné maminky, které se ale podařilo s obezitou dcery zatočit: „Do deseti let byla Justýna živé dítě se zdravou hmotností. Postupně se jí pod tričkem začaly rýsovat měkké bochánky, které vyústily v nepěkné faldíky a BMI vyšší než 30,“ vypráví maminka dnes již štíhlé, patnáctileté dcery. Co se změnilo, že se začala Justýna zakulacovat? „Tloustnutí má počátek v době, kdy jsme se z vesnice přestěhovali do města. A na Justýnku toho bylo moc. Kamarádi ve škole ji nepřijali do party, možnost vylítat se, jako na vesnici neměla, do toho já jsem přišla o práci a hledala jinou,“ popisuje příčinu pozdějších dceřiných problémů Kamila. „Ze školy dceru vyzvedávala babička. Cestou k domovu se pravidelně občerstvovaly v cukrárně nebo se zastavovaly v obchodě pro margotku, chipsy nebo jinou "superpotravinu". Babička to v zásadě myslela dobře. Sama vyrůstala v době, kdy nebyl ničeho dostatek, a dobrotou chtěla dceru pohladit po duši, jenže její snaha byla kontraproduktivní,“ dodává maminka.
„Nakonec jsme si to s babičkou vyříkaly, ale Justýnka už jela v nových kolejích a novoty se jí akceptovat nechtělo. Na dortu trvala, stejně jako na dalších pamlscích. Kapesné utrácela za čokoládové tyčinky, kterými uplácela nové spolužačky. Tedy chtěla. Jenže když ty je odmítly, snědla je sama. A já nacházela obaly od nich za postelí. Pohyb odmítala. Tu ji bolelo břicho, tu propadala úzkosti, že se jí ostatní děti pro faldíky na břiše smějí,“ vzpomíná maminka.
Postupně se dovídáme více. Ve třinácti letech se u Justýny dostavily pocity nejistoty, které samozřejmě vycházely ze vzhledu. Justýna byla přecitlivělá na jakékoliv hodnocení okolím, srovnávala se s různými vzory a podléhala sklíčenosti. „Zaznamenala jsem, jak si s kamarádkami vyměňují návody, jak zhubnout. Některé zahrnovaly i takové zrůdnosti jako jíst vatu, aby dotyčné neměly hlad,“ popisuje Kamila poslední kapku, která ji přivedla do ordinace specialisty na dětskou výživu. „S nutričním poradcem jsme nakonec sestavili Justýně jídelníček, který se jí líbil. Pozor ale, nebylo to tak, že by Justýna makala a dřela, stravovala se podle tabulek a my s manželem si dávali vepřovou se zelím a šlehačkový dort. Změna musela nastat u všech. Takže jsme změnili nejen styl stravování, ale také jsme se začali víc hýbat. Do patnácti měsíců měla Justýna většinu kil dole a váhu si dnes bez přemýšlení či počítání kalorií lehce udržuje. Stačilo propadnout zdravému životnímu stylu a nezatěžovat Justýnku věcmi, které vzhledem ke svému věku vědět vůbec neměla,“ prohlašuje Kamila závěrem, která už ví, že většina rodičů může své děti ochránit před pozdějšími „boubelatými“ problémy. Jen musí chtít pro své dítě něco udělat, něco obětovat. Vlastní pohodlí například.
Dopřejte dítěti takové dětství, jak má být, neházejte na něj starosti dospělých, nemluvte s ním jako s vrstevníkem a nevyřizujte si s jeho pomocí účty s partnerem, který vás zklamal. Jen tak budete mít doma zdravé, šťastné a hlavně hubené dítě. Které si už od dětství neponese na zádech batůžek se zdravotními problémy.
Ředitelka mateřské školky Pelíšek, Ilona Kubínová doporučuje:
1) Pravidelný pohyb je základ. Vyberte takové sportovní aktivity, které budou vaše dítě bavit. Hledejte, zkoušejte. Hlavně se nevzdávejte v okamžiku, kdy vaše dítě poprvé prohlásí: Mě to nebaví…
2) Pravidelný stravovací režim. Vaše ratolest nesmí vynechávat žádné z pěti jídel – snídani, oběd, večeři a OBĚ svačiny. Při sestavování jídelníčku dbejte rad odborníků na zdravou výživu. Servírujte dostatek zeleniny a ovoce (alespoň 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce denně). Základním stavebním kamenem pro zdravý růst jsou: kvalitní maso, ryby, luštěniny, mléčné výrobky (pozor, dětské pudinky rozhodně ne). Na index dejte chipsy a sladkosti. A jídlo, které si může dítě brát bez omezení a vaší kontroly. Takové ty šuplíčky plné dobrot zrušte, nahraďte miskami s ovocem, apod.
3) Jak jíte vy? Jestliže nevhodně, pak žádná pravidla fungovat nebudou. Vy vlašský salát, vaše dítě cizrnu? Zapomeňte. Pamatujte, že příklady táhnou. A nejvíc příkladů si dítě odnáší právě z rodiny!
4) Stanovte časové limity pro dobu strávenou u počítače nebo televize. A ideálně odstěhujte elektroniku z dětského pokoje. Stejně tam nemá co dělat. Vám možná pomůže s hlídáním, vašemu dítěti ničí formu. A zdraví. Nemáte totiž přehled, kolik času u ní tráví.
5) Neuplácejte sladkostmi. Nikdy. Sebe ani dítě.
6) Redukční diety nejsou pro děti! Děti, i v pubertálním věku, musí přijímat dostatek živin a ty z redukční diety nezískají. Proto je důležité upravit jídelníček, odstranit nevhodná jídla a dodat dostatek pohybu. Jednoduchá rovnice.
7) Ukliďte si v duši. Vaše vnitřní rovnováha se pozitivně odrazí na číslovce, kterou příště při vážení dítěte, ukáže váha v koupelně.