[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Letní horko a dusno postihuje především malé děti a kojence, ale také starší lidi, osoby s onemocněním srdce či nadváhou.
Příčinou poruchy termoregulace organismu může být nejen nadměrné ozáření sluncem, vysoká okolní teplota (klimatické podmínky, masové sportovní akce či festivaly) či vysoká vlhkost vzduchu, ale také zabránění odvodu tepla nadměrným ošacením.
Ať už vysoké teploty přitíží vašemu dítěti nebo někomu jinému ve vašem okolí, je dobré znát rozdíl mezi úpalem a úžehem a postup, jak v takové situaci jednat.
Úpal je přehřátí organismu, které vzniká v dusném a horkém prostředí. Nastává v okamžiku, kdy organismus již není schopen termoregulací odvést z těla dostatečné množství tepla. To se následně šíří všemi orgánovými soustavami a teplota těla pak může překročit 40 °C.
Projevuje se bolestmi a návaly krve do hlavy, hučením v uších, nevolností, závratí a žízní. Postižený je citlivý na světlo, dělá se mu tma před očima, bolí ho břicho, objeví se průjmy. Kůže je horká a zarudlá, zornice očí rozšířené. Postižený může v extrémních případech také upadnout do bezvědomí.
Abyste v tropických teplotách předešli úpalu, dohlédněte zejména u dětí na dodržování pravidelného pitného režimu a při pobytu na slunci je chraňte pokrývkou hlavy. Na sluníčku zároveň raději nezůstávejte dlouhou dobu a omezte fyzickou námahu.
„Při úpalu postiženého odveďte do stínu či na chladnější místo. Pokud je při vědomí, podávejte mu vlažné tekutiny, ideálně minerální vodu. Pomůže také, když mu dáte obklady z navlhčené látky. Je-li v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy a zavolejte záchranku,“ radí Miroslav Nagy, hlavní instruktor první pomoci zdravotnických záchranářů Falck.
Úžeh neboli také sluneční úpal je podráždění mozku a jeho blan, které vzniká nadměrným vystavením lidského těla slunečnímu záření. Obvykle jde ruku v ruce s úpalem a i jeho příznaky jsou podobné. Na rozdíl od úpalu se však úžeh může projevit až s delším časovým odstupem od slunění.
Prevencí úžehu je dostatečný a pravidelný přísun tekutin, občasné ochlazování těla (koupání, sprchování, zvlhčování kůže) a zvláště u dětí pokrývka hlavy a zvlhčování vlasů.
Pravidla první pomoci jsou podobná jako při úpalu. Především je potřeba postiženého rychle dostat ze slunce do stínu a začít mu podávat vlažné tekutiny.
„Kůži popálenou při úžehu je vhodné chladit. Je-li postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy, hlídejte jeho životní funkce a zavolejte záchranku,“ uzavírá instruktor zdravotnických záchranářů Falck.