[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Moje kamarádka Dita je poměrně nepříčetná ze své maminky. I když spolu vždycky vycházely dobře, po narození prvního vnoučete se objevily v jejich vztahu výrazné trhliny. „Nikdy mi do ničeho nemluvila, ale najednou má ke všemu co podotknout. Vykládá mi, že kvůli jednorázovým plenkám se Daneček bude počurávat až do školy, protože ho nebude obtěžovat mokrý zadek a nebude mít tu správnou motivaci. I když plně kojím, pořád by do něj lila čaj, protože prý musí mít strašnou žízeň! Z jednorázových ubrousků dostává skoro infarkt a opakuje mi, že mu tím zadělávám na rakovinu. Nenechá si vysvětlit, že to, co platilo za jejích mladých let, už je dávno přežité. Myslím, že mě z ní brzy klepne,“ stěžuje si Dita, kdykoli se potkáme. Možná, že máte podobnou zkušenost. Možná, že vám naopak vaše matka do ničeho nemluví a snaží se vás respektovat. Ale to nic nemění na tom, že péče o dítě se v generaci našich matek v mnoha ohledech výrazně liší od toho, co se propaguje teď. Vyplatí se vám spíš sledovat trendy, nebo dát na zkušenosti starších?
TÉMA: Vlhčené ubrousky
Jsou plné chemie. Dráždí jemnou dětskou kůžičku a způsobují opruzeniny, když ne nic horšího. Sice pohodlným matkám usnadňují život, ale je to za cenu ohrožení dětského zdraví. Není zkrátka nad bavlněnou plenku a čistou vodu. Připadají vám tyto argumenty povědomé? Starší generace má na vlhčené ubrousky většinou velmi spadeno a je přesvědčena o jejich mimořádné škodlivosti. Nicméně odborníci jejich emotivní názor zdaleka nesdílejí. Britský výzkum provedený v roce 2012 sledoval po dobu tří let novorozence, jejichž matky používaly vlhčené ubrousky i bavlněnou plenku namočenou v čisté vodě. Ukázalo se, že z hlediska hydratace a ošetření dětské pokožky neexistuje mezi oběma metodami významnější rozdíl.
[---] TÉMA: Pitný režim plně kojených dětí
Myslí to dobře a jen mají pocit, že jejich vnouče musí nutně trpět žízní, když ho pouze kojíte. Proto za vámi neustále běhají s lahvičkou vody nebo čaje, abyste mu dala napít. V generaci našich matek se to tak totiž dělalo. Plné kojení se zkrátka nepovažovalo za dostatečný způsob, jak zajistit dětem dostatečný přísun tekutin. I tenhle názor je už ale dávno přežitý. Podle doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) z roku 2014 nepotřebují plně kojené děti mladší šesti měsíců žádný dodatečný přísun tekutin – a to ani čisté vody. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko je tvořené z víc než osmdesáti procent vodou, dokáže plně pokrýt dětskou potřebu tekutin. Naopak nabízení vody nebo čaje dítěti může vést k tomu, že dítě pije méně při kojení, což zase snižuje tvorbu mléka u matky a v důsledku to může vést k předčasnému ukončení kojení. A to samozřejmě není žádoucí.
[---] TÉMA: Látkové vs. jednorázové
Nikdo na světě by se asi neodvážil tvrdit, že látkové pleny jsou pohodlnější nebo snadnější na údržbu. Stejně tak jen málokdo bude rozporovat fakt, že látkové pleny jsou šetrnější k životnímu prostředí než jednorázové plenky (tušila jste, že každé dítě spotřebuje průměrně osm tisíc plen, než se naučí chodit na nočník?). Dost možná se ale setkáte s názorem starší generace, že kvůli jednorázovým plenám se vaše dítě naučí chodit na nočník pozdě, protože nebude mít pocit mokra, který by mu zajistil tu správnou motivaci. Problém je v tom, že tento názor nikdy žádný seriózní výzkum nepotvrdil. To ale neznamená, že je volba mezi jednorázovými a látkovými plenami jednoznačná. U látkových plen je mnohem větší riziko vzniku opruzenin a podráždění kůže vůbec, protože citlivá dětská pokožka je vystavena většímu mokru i kontaktu s močí. Na druhou stranu například výzkum z roku 2000, který mimo jiné citovalo i BBC, varuje před používáním jednorázových plenek u chlapců. V jejich případě je totiž problémem vyšší teplota šourku, která je s jednorázovými plenami spojena. Ta údajně může vést v pozdějším věku ke snížení kvality spermií a ohrožení plodnosti.
[---] TÉMA: První příkrmy
Pro generaci našich matek bylo běžné, že už od tří měsíců mixovaly svým ratolestem vařenou mrkev a míchaly nejrůznější kašičky. Tak to zkrátka dělali všichni a pediatři to zhusta podporovali. Bez zlého úmyslu budou podobný postup možná doporučovat vaše matka, tchyně či babička i vám. Tato praxe je už ale dávno přežitá a odborníci nad ní odmítavě kroutí hlavou. Podle výzkumu z roku 2015, který byl zveřejněn v magazínu Pediatrics, dává čtyřicet procent matek svým dětem příkrmy příliš brzy. Tedy dříve než v doporučovaných čtyřech měsících. Přitom je příliš brzké podávání příkrmů spojeno s celou řadou zdravotních problémů. Příliš časné ukončení kojení a zavedení prvních příkrmů zvyšuje riziko vzniku diabetu, obezity, atopického ekzému, celiakie a dalších chronických onemocnění.