Z ničeho nic se začal bát tmy

Nevím jestli je to v tomto věku, ale někdy jim začne vadit postýlka. Možná byste mu už mohli dát normální postel. Výhodou také je, pokud nnekoupíte dětskou, ale normální postel, že si můžeš lehnout k němu. Taky nevím, kdy začínají mít noční můry. Mohlo by to být tím. Dokonce jsem slyšela, že to u jednoho dítěte bylo velkým plyšovým medvědem, který byl naproti postýlce a dítě se ho bálo. Jinak můj osobní názor je, že v tomto věku procházejí tolika změnami, poznávají svoje hranice,... a začínají nové strachy, a je proto potřeba možná víc než jindy vytvořit pocit bezpečí. Já většinu nocí skončím u mého dvou a půl letého syna v posteli, protože se bojí, nebo ho něco bolí,... prostě pláče a když si k němu lehnu, přilepí se na mě. Samozřejmě mám strach, že okolí má pravdu, že ho rozmazluju, že si na to zvykne, že mu bráním v tom růst a být samostatný... Pak mám ale odezvy od jiných maminek, které mě uklidňují, že dítě nakonec bude spát samo a bez problémů. Řídím se spíš intuicí a říkám si, že se v tomhle rozmazlit nedají a až budou starší a budu s ním o tom moct mluvit, taky už to bude jiné. Co nechci připustit, aby měl strach a byl sám. Dokud nevím, co se děje, protože mi to nemůže vysvětlit, raději hřeším rozmazlováním